Dnes je sobota 21.10.2017 svátek má Brigita
Mapa webu Tisk stránky

Historie hodů s právem

Kateřinské hody s právem v Huštěnovicích

hodovua-spoletenua-2011.jpg

 hodovun-pruavo.jpg  Největší událostí v životě obyvatel Huštěnovic jsou "Kateřinské hody s právem", které se konají kolem svátku Kateřiny - 25. listopadu. Začátek historie hodů se datuje k roku 1921, ovšem toto byly ještě tak zvané Císařské hody, které byly dva roky bez stárků a práva, jen hodová muzika s krojovanou chasou. V roce 1923  byli zvoleni první stárci, právo bylo dovezené z Kostelan a od té doby jsou v Huštěnovicích hody s právem.
   Prvními stárky v roce 1923 byly Pavel Vojtěšek /1895/ a Marie Navrátilová, provdaná Čechmánková /1905/. Mladšími stárky byli Jan Číhal a Josefa Hrňová, provdaná Svobodová. Vyprávění Marie Čechmánkové o hodech podchytila ve své seminární práci o zvycích a obyčejích Gabriela Černíková. "Stárků sem byla, dyž sem měla 18 roků. Můj stárek Pavel Vojtěšek býl tehdá o deset roků starší. Mladší stárků byla Jozefa Hrňová, jejím stárkem býl Jan Číhal. Ale tehdá to nebylo ta jak včíl. Ani zme nevěděli, co sú to hody. Toš chlapci došli k nám  a že budú hody. Došly ženské - myslím, že z Kostelan, napantlily nám právo a všecko nám pomáhaly nachystat. Chlapci se scházali u nás, stařeček Maňásek, co bývál vedlevá, je učili pěsničky na hody a tancovat verbuňk. Přitom popíjali slivovicu  lebo víno a jedli buchty a vdolečky. Růžičky sa chystaly v hospodě. Lesti sa večér tančilo na sáli v hospodě nebo v liďáku u Bernardů, to sa už nepamatuju. Tehdá sme napékli babovice, vdolečky, aj dorty. Hody byly dva dni - v nedělu a pondělí. Žádná slavnostní mša ani požehnání nebylo, normálně sa šlo v nedělu na mšu. Hody začaly až odpoledňa. Ženské,  co strójily, došly k nám, nastrójily mně a uvázaly turčák. Tehdá děvčice nechodily, leda chlapci a ti potem došli ke stárkám a pohostili sme je. Večer sa tančilo, chlapci tančili verbuňk. Tanečníky dycky zavédli ke stolu a tam platili. Na druhý deň - v pondělí, clapci chodili s uvázaným beranem, potom sa zabíl a uvaříl sa guláš. Za týden byly dozvuky.  Toš tehdy sa aj veselejší ženské převlékly za chlápky a byla sranda. Tehdá byly hody inší jak dnes, ale pěkné to bylo."

7-rok-1932.jpg   Od roku 1923 přetrvaly hody s právem s menšími přestávkami až do současné doby. Tradicí při huštěnovských hodech bylo, že se účastnila  jen chasa ze svobodných chlapců, dva stárci, dvě stárky a ženáči. Stárci nosili napantlené právo, starší stárky dorty. Mladší stárky chodily s talířem cukroví a tak se odlišovaly. Až v roce 1956 začaly obě stárky nosit dorty, protože tehdy mladší stárek Vladimír Ulman chtěl stárku také s dortem a tak to zůstalo dodnes. Tento jev můžeme vidět na fotografiích.
Do roku 1958 hody byly v neděli a v pondělí, dozvuky ve středu. V roce 1959, kdy byli stárci Antonín Adamčík a František Hastík, při obchůzce druhý den vybrali více peněz, tak udělali dozvuky  také v sobotu. Od té doby byly hody neděle, pondělí, středa v kroji a sobotní dozvuky v civilu, jen s beranicí. V roce 1962 ve středu nepřijeli muzikanti, tak se muzika udělala  jen za doprovodu místních muzikantů /Karel Číhal, Milan Hejda/. A v sobotu se dozvuky konaly normálně. Změna nastala asi v roce 1964, kdy se středa zrušila. 4-rok-1963.jpgDalší změna nastala v roce 1979 a hody se začaly konat v sobotu a neděli, dozvuky byly další týden v sobotu. A tak je to dodnes. Velká změna ovšem nastala v roce 1986. V tomto roce byli stárci Antonín Adamčík /syn stárka z roku 1959/ s Petrou Veselou - Valentovou a Zdeněk Habáň s Romanou Škubníkovou - Šimoníkovou.
   Tito stárci se rozhodly oživit hody. Do té doby býval průběh hodů živelný, pouze se vodilo pod právo, vyhlašovala se sóla stárků letošních, bývalých, sólo rodičů a starosty, chlapci cifrovali spolu se ženáči a tančili tradiční verbuňk. Před příchodem na hodovou muziku zazpívali a zacifrovali huštěnovskou hymnu "Basom terentete", před obecním úřadem "Ej vy páni, radní páni" a půlnoční verbuňk "Na tú svatú Kateřinu".
   A co se vlastně v roce 1986 změnilo? Už nešly v kroji jen dvě děvčata - stárky, ale chasa byla v páru. Dnes vidíme v hodovém průvodu v kroji jak chlapce, tak děvčata, ale také menší a větší děti. V tomto roce se poprvé účastnila hodů mládež ze Sušic, protože obyvatelé Sušic měli s námi společný místní národní výbor. V roce 1989 byl dokonce i stárek ze Sušic - Petr Rudžik, ale  byly to první a také  poslední společné hody.
   V roce 1989 se začalo s nacvičováním tanců, tehdy pod vedením Ladislava Ulmana. Program byl dvojí - pro dechovou hudbu v sále kulturního domu a pro cimbálovou muziku v sále hostince. Byl to první rok, kdy hrála na hodech i cimbálovka. Tanečky se tančily také před domem staršího stárka,  starší stárky a před MNV. Žůdra se zdobila nejdříve jen stárkům, později i stárkám.

  Příprava hodů začíná už někdy začátkem října, kdy se určí stárci a stárky si vyberou sami chlapci. Dříve stárci mívali už ukončenou vojenskou službu. Říkalo se, že se loučí s mládím: "Do roka bude ináč, bude ze mě ženáč". Dnes už to není pravidlem. Starším stárkem a stárkou se mohl stát každý jen jednou, mladšími i dvakrát. V dřívější době např. Josefa Hrňová, Františka Adamíková, z chlapců Josef Adamík, Josef Brázdil. Ale dvakrát starším stárkem byl Zdeněk Habáň a tradice se porušila. Pak následoval Aleš Vaverka, Jan Hruboš, Milan Dvořáček, Vojtěch Petrucha a Jiří Zezula dokonce stárkoval třikrát. Je zajímavé, že za ta léta konání kateřinských hodů až v roce 1999 byla stárka Kateřina /Jandová/ a v následujícím roce si všechno zopakovala.  Dvakrát si stárkování vyzkoušela také Pavlína Havlíková, Andrea Špalková nebo Edita Šímová.
   Budoucí stárci si chodí vykupovat právo k loňským stárkám, které podle tradice právo opatrují do příštích hodů. Přitom je někdy doprovází část chasy. Při organizování hodů se nemalou měrou podílejí i podstárci, kteří pomáhají stárkům. Nejprve se musí připravit sál v kulturním domě. Jakmile  je sál připravený, začínají nácviky tanečků, písniček a hlavně sestavit program. Při nácviku dříve pomáhlali manželé Radka a Zdeněk Rozumkovi, paní Miroslava Rokytová ze souboru Dolina, Ladislav Ulman z Babic a dnes nácvik vedou loňští stárci. Chasa se schází dvakrát týdne, v pátek a v neděli a secvičují večerní program. Tancují se párové tance straňanské, boršické, vykopávané /hucké/, dolněmčanské, skočné, vrtěné, karičky a čardáš.
Týden před hodama chlapci jezdí na Jankovice do lesa na chvojí, které slouží k výzdobě sálů a žůder. Dívky dělají krepové růžičky. V pátek odpoledne se zdobí žůdra všech čtyřech stárků. Vchod se ověnčí chvojím, růžičkama a někdy také krušpánkem.   Nad vchodem se uvazuje turecký šátek - turčák.
   V sobotu od rána se vážou turčáky. Úplně na začátku hodů vázaly šátky Božena Říhová nebo Ludmila Kubinová. Až do roku 1991 je vázala Vlasta Hastíková, která také strojila stárky do kroje a žehlila košile. Vázání turčáků naučila  Vlastu Kolářovou, Marii Plachetkovou a Danu Vaverkovou. Dana Vaverková tradici vázání šátků  po paní Hastíkové převzala  i s žehlením košil. Žehlení jedné košile trvá až dvě hodiny. V roce 1999 jich žehlila šestnáct.

    Ve 13. hodin začíná slavnostní průvod. Krojovaní se řadí  na návsi před restaurací. V čele průvodu jdou děti, kterých  je rok od roku stále více. S nimi jde v čele někdo starší z chasy. Malí chlapci mají bílé kalhoty - gatě, třaslavice, vyšívanou zástěru, košili s vyšíváním, kordulku a beranici nebo klobouček s voničkou a kosárky. Děvčátka mají obřadní kroje, pouze místo věnečku mají na hlavě turecké šátky nebo jen obyčejné barevné šátky uvázané pod krkem nebo na babušu.
   Starší dívky jsou oblečené do svátečních krojů jako stárky a jdou v průvodu v páru. Za dětmi podstárci, všichni krojovaní a ženáči v lajblech. Průvod zakončuje dechová hudba. Hodový průvod  je provázen velkým množstvím huštěnovských obyvatel, kteří se řadí do průvodu nebo postávají jen tak po ulicích.
   V roce 1999 nastaly velké neshody mezi občany skrze termín konání kateřinských hodů. Z řad členů lidové strany vyšel návrh konat hody v září na sv. Ludmilu. Velké opodstatnění tento termín neměl. Snad jen to, aby nebylo malým dětem zima. Byla vypsaná anketa k termínu konání hodů, ale přestože vyšla ve prospěch  září, hody  chasa připravila v listopadu na Kateřinu. Ze strany obecního úřadu bylo všechno připravené na září, ovšem termín hodů přenechali na mládeži, protože právě ona je hlavním aktérem. Přes všechny dohady  se hody vydařily, krojovaných bylo téměř šedesát, k tomu několik ženáčů. Nastrojených dětí od tří let bylo skoro dvacet. A komu byla zima, ten se zahřál vínkem, které si chasa popovážela na malém žebřiňáčku.

   Po celou dobu průvodu je slyšet slovácké písničky, výská se a cifruje. Nejprve se jde do domu mladšího stárka. Mladší podstárek předstoupí ke vchodu s veršovaným říkáním a vyvolává stárka. Pak chasa zazpívá "Huštěnovští chlapci, kde vy máte stárka, leží za dědinů, pije vodu z járka". Stárek vyjde z domu, chasa jej  přivítá výskáním a ten přivítá chasu veršovaným říkání. Toto říkání se každým rokem obměňuje, ale svým obsahem a podstatou zůstává stejné. Potom se zazpívá písnička, kterou si stárek vybral a následuje sólo pro stárka a jeho rodiče. Příbuzní stárka roznáší koláčky, zákusky, víno, slivovici. U každého stárka si chasa doleje víno do demižonků, které jsou tak trochu součástí hodového kroje. Ještě v roce 1979 se šlo do domu stárků, kde byli všichni pohoštěni. Skoro vždycky se zabilo prase, aby hostina byla jak se patří.
Pak se jde pro staršího stárka. Vyvolává ho starší podstárek a zpěv je podobný "Huštěnovští chlapci, kde  máte druhého, leží za dědinů, zrovna vedle něho". Ostatní je stejné, jen písnička je podle výběru staršího stárka. Ovbykle se tady tančí jeden večerní taneček.
   Jakmile má chasa oba stárky, jde se pro děvčata - stárky. které mají právo k hodové muzice. Práva jsou vlastně šavle nazdobené stuhami, rozmarýnem, umělými kvítky a ozdobami ze zrcátek. Na špičce šavle je napíchnuté červené jablko a uspodu delší slovácká mašle. Mladší a starší právo se liší tvarem a velikostí. Práva od roku 1975 připravovala a obnovovala Františka Macháčková. V roce 1979 byla obě práva nová. Starší právo stálo 2.000 korun a mladší 700 korun. Dříve se právo chystalo u Kubinů.

   U mladší stárky prosí mladší stárek zase veršovaným říkáním a chasa zpívá "Huštěnovští chlapci, kde vy máte stárku, sedí u stolečku, popíjá z pohárku". Mladší stárka vyjde ven s právem, které ponese při celé obchůzce stárek. Opět následuje přivítání, písnička a sóla. Od domu odchází stárek s právem, stárka s dortem.
   U starší stárky prosí starší stárek, chasa zazpívá stejnou písničku a stárka je vítá se starším právem. Po přivítání si stárci připíjejí vínem. Jinak se vše opakuje jako u mladší stárky, jen je přidaný opět  jeden taneček.
Obchůzka je ukončená u obecního úřadu, kde čeká starosta s přivítáním. Starší stárek žádá o povolení hodové  zábavy. Po svolení si připíjejí, poděkují zavýskáním a sólem pro starostu a členy obecního úřadu. Všechno je ukončeno verbuňkem "Ej vy páni, radní páni" a chasa s muzikanty odchází do sálu kulturního domu. Stárky si zvou stárky - chlapce na večeři. 

    Hodová zábava začíná v 19.30 hodin v sále  kulturního domu při dechové hudbě a cimbálové muzice. Dříve byla cimbálovka v restauraci U Vaverků. Ještě před zahájením muziky jde chasa pro stárky, které opatrují právo. Doprovod je nutný, aby při zpáteční cestě nemohli přespolňáci právo ukrást. V sále se práva pověsí až u stropu nad místo, kde sedí stárky. Tam se nabízí také hodové víno a zákusky.
   Po 21. hodině je vyhlášené vodění pod právo. Když některý šohaj z chasy dá tanečníhovi na hlavu beranici, znamená to jít  pod právo - dát si koštovačku vína, ochutnat cukroví a zaplatit dobrovolný obnos. Tak si chasa vydělává na zaplacení například muziky.
   Při příchodu rodičů stárků a starosty krojovaní dnes utvoří špalír a muzikanti zahrají pochod. Kolem 21. hodiny  probíhá pásmo tanečků. Tanečky se stávají vrcholem večera, potom se vyhlašují sóla pro letošní stárky, jejich rodiče, starostu a všechny bývalé stárky. Součástí je připitek stárků na zvižených židlích za zpěvu"Mnoga ljeta". Před půlnocí děvčata zatancují karičky a o půlnoci tradiční verbuňk chasy "Na tú svatú Kateřinu".
   Na hodových zábavách se losuje dnes už velmi bohatá tombola věnovaná od sponzorů a vydražují se dorty stárek. Po skončení muziky chasa doprovází stárky domů.

    V neděli v 10 hodin začíná obchůzka chasy a stárků s právem po dědině. Všichni jsou oblečeni do svátečního kroje. Dívky se této obchůzk y neúčastní. S muzikanty obchází celou dědinu, ukazuje se právo a zve na muziku a zároveň se vybírají peníze na zaplacení hodů. V roce 1992 byla v kostele sv. Anny slavnostní mše  pro krojované. Tehdy to byla ještě výjimka. Dnes se hodová mše stává tradicí.
   V 19.30 hodin začíná hodová muzika, která se koná už jen v sále kulturního domu při dechové hudbě. Dívky jsou oblečeny  po selsky,  mají  jen jupky, fěrtůšky brokátové či čínské, na hlavě nemají turčák, jen stárky. Po selsky chodí druhý den i vdané ženy. Od svobodných se liší botami, mají lodičky.
   Chlapci nahradili košile dudovice za sámkovice /bílá košile na prsou ze tří stran červeně vyšitá ornamenty/. Nohavice, kordulka, boty a beranice zůstávají stejné. Hodové muziky se účastní už větší počet ženáčů v lejblu.
Chasa i s muzikou přivedou stárky a začíná zábava. Opět tanečky, sóla, chození pod právo, ale už jsou i tance šátečková, holůbek, metlová, mašinová, žabičková nebo hojačky.
   Po skončení hodové zábavy odchází stárky domů s celým doprovodem a ukládají práva až do příštích hodů.

   Za týden v sobotu se konají dozvuky hodů. Všichni přicházi v civilu, chlapci mají beranice. Kromě veškeré organizace, přípravy, shánění muzikantů, tisknutí pozvánek, sháněním vína, mají stárci na starosti i celkové finanční vydání. Peníze získávají jen z prodeje vína při obchůzce po dědině. Pokud nevyjdou s penězi, musí doplatit ze svého. Poslední dobou  přispívá obecní úřad 10 tisíci korunami a také sponzoři.

 

 

 

 

 

Pro občany

Kontakt

Obec Huštěnovice
Huštěnovice 92
687 03 Babice
Telefon: 572 585 135
Fax: 572 585 136
E-mail: hustenovice@hustenovice.cz
Více

Rezervace Huštěnovice Víceúčelové hřiště Huštěnovice

Nadcházející akce

Kalendář akcí

Počasí

Počasí online

Facebook