Dnes je pondělí 25.09.2017 svátek má Zlata
Mapa webu Tisk stránky

Hasiči

Požární sbor Huštěnovice

Psát kroniku  Požárního sboru Huštěnovice bylo rozhodnuto až v roce 1972. Do tohoto roku se kronikářská práce nevedla a nebyly tak zachovány žádné zprávy. V ruchu života se na kroniku zapomnělo a také nebyl nikdo, kdo by se o toto staral. Až v roce 1972 začal kroniku psát bratr Karel Číhal.

Z Pamětní knihy obce Huštěnovice se dovídáme, že v roce 1808 vyhořelo ve vsi 93 domů a v roce 1832 také shořelo hodně domů i se školou na čp. 2.  V letech 1900 –1910 v našem okolí byly již všude založeny hasičské sbory.

„Byl rok 1911, letní doba, všechno vyschlé a parno. Před „Cyrilkem“ vypukl požár v čísle 43 u Cigánků. Příčina – vysypaný popel na hnojišti. Oheň podporován silným větrem se rychle šířil na celé obydlí Skokánkovo. Bylo to tak rychlé, že nestačili ani vyvést krávu a vyhnat prasnice a tak  všechno  uhořelo. Požár pokračoval dále a  zasáhl i okolní domy. Shořelo celkem 9 domů, mnoho slámy a sena i různého zemědělského zařízení a nářadí. Domky byly většinou pokryty doškovou střechou a na dvorech různé dřevěné krmíky a šopy. 

Občané se seběhli, ovšem bez jakékoliv organizace, bez stříkačky, jen použili jednoduché nářadí, kterým  strhávali ohořelé krovy.  K hašení použili  vodu, kterou napumpovali ve svých studnách, kterých bylo stejně poskrovnu. A puténkama a hrncama oheň ulévali. Když se oheň rozšířil do takové míry, že si nevěděli rady, začali volat pomoc z Uh. Hradiště a z Traplic, kde už hasičský sbor byl založen. 

Protože tenkrát ještě telefon u nás nebyl, byly vyslány spojky na koních do Uh. Hradiště, ale hradišťský sbor odmítl přijet k  tomuto požáru a spojky se vrátily s nepořízenou. Jelikož se požár stále ještě rozšiřoval, tehdejší starosta obce pan František Varmuža z čp. 20, který byl znám po jménem „dragoun“, dal znovu příkaz, aby spojka jela do Hradiště a museli slíbit hradišťskému sboru, že jim zaplatí, jen aby přijeli. A tak hasičský sbor k požáru přijel a přijel i sbor traplický.Trvalo téměř tři dny, než byl tento zhoubný požár úplně zlikvidován.“ 

Tato smutná událost, která občanům ukázala jak je nutné založit v obci Huštěnovice dobrovolný hasičský sbor,  dala podnět k tomu , aby byl tento založen.Byl to tehdejší hejtman okresu – Dr. Januštík, který nařídil našemu starostovi Frant. Varmužovi, aby se postaral o to, aby hasičský sbor u nás založen byl.

V příštím roce občané se sešli 26. 5. 1912 na I. valné hromadě a hasičský sbor v Huštěnovicích založili. Do čela dobrovolného hasičského sboru byli postaveni první průkopníci, občané Kašpárek Petr, Janeček Josef, Varmuža Hynek, Hruboš František, Havala František, Chvíla Josef, bratři Bičáňovi, Hanáčík František, Bazala Čeněk, Čechmánek Antonín, Bazala Cyril, Býček Metoděj, Hasmanda Antonín, Jurčík Vincenc, Janeček Jan, Bazala Josef, Grebeň Jan a další. Hlavními činiteli spolku byli Čechmánek Ant. jako starosta a Janeček Josef jako náčelník.

A tak začal život prvních hasičů u nás v Huštěnovicích, kteří zasvětili život myšlence: „Bohu ke cti a bližnímu ku pomoci“.  Obec zakoupila ruční stříkačku, která byla dovezena z Přerova. Členství se měnilo a doplňovalo. Někteří brzy polevili a odešli, ale byli i takoví, kteří vydrželi a někteří až do své smrti. Po odchodu některých členů do války a pak jejich nevrácení  se z fronty, bylo nutno doplnit stav hasičského sboru a proto postupně byli přijati Habáň Josef, Kašpárek Kliment a dále Janeček Josef, Grebeň Cyprián, Mokroš Antonín, Štěpán Cyril, Kolařík František a Valenta František, učitel.

V roce 1913 vypukl požár v domku čp. 178 u Antonína Hasmandy , poté v domku čp. 179 Františka Hanačíka a přenesl se i na dům čp. 188 Antonína Hasmandy. U těchto požárů už mohli zasáhnout místní hasiči se svojí stříkačkou. V roce 1914 uhodil blesk 15. července do stodoly Františka Býčka čp. 80 /bezruký/. V roce 1918 opět blesk uhodil do stodoly Cyrila Chybíka čp. 24. V roce 1921 se místní hasičský sbor zúčastnil velkého požáru v Sušicích, kde za silného větru vyhořelo 17 domů. V roce 1922 vyhořela stodola Cyrila Čagánka v čp. 67. Požár založily děti. Shořela mlátička s různým hospodářským zařízením. V roce 1928 vyhořela stodola Vincence Adamíka čp. 123 – požár byl založen. V roce 1929 vypukl požár v domku Jana Dostálka. Požár byl úmyslně založen majitelem. V roce 1931 vyhořel domek Augustina Hasmandy.

Rok 1932 byl na požáry bohatý. Vyhořelo celkem 7 domů. U Františka Gablase čp. 165, u Františky Skokánkové, u Antonína Kryšky čp. 30, u Marie Martinkové čp. 44, u Lenhartů, u Josefa Čermáka a v hostinci u Váverků. Tentokrát řádil ve vsi  neznámý palič, který předem postižené upozorňoval podhozeným dopisem. V tomto roce ještě vyhořela podruhé stodola Vincence Adamíka.

V roce 1930 se konal třídenní kurs hasičské školy, na který se přihlásili Habáň Josef a Abrhám Antonín. Sbor jim udělil podporu 10 korun denně.

Až do roku 1934  schůzovali hasiči v tehdejším obecním domě nebo v hospodě u Chmelařů a potom i u Bernardů. V roce 1934 se přestěhovali do nové zbrojnice u staré školy. V těchto dobách vybudovali i vodní nádrž „za korábkem“, kde bylo vždy dost vody.

Schůze se svolávaly hasičskou trubkou, obecním bubnem nebo oběžníkem. Byli přijímáni další noví členové: Pešl Florián, Chybík Alfons a Chybík Jan, Kadara Josef a Hynek, Mokroš Ludvík, Hrňa Pavel, Zdílna Bedřich, Hastík Hynek a Hastík František.  Za špatné chování členů Jana a Alfonse Chybíkových, byli tito v témže roce ze sboru vyloučeni.

O půlnoci v roce 1934 vypukl požár v domku Čeňka Grebeníčka čp. 2, požár vznikl v prasečím chlévě, přenesl se na obytný dům a poté na střechu Karla Grebeně. Požár zpozoroval trubač Hasmanda Vojtěch a ihned vytroubil poplach.V roce 1936 vyhořel opět domek Jana Dostálka čp. 230, ale to už bydlel na jiném místě. I tento požár byl podle zjištění založen majitelem. V roce 1937 vyhořel domek Vojtěcha Bláhy čp. 28. V tomto roce zemřel zakladatel hasičského sboru Hasmanda Antonín a přijat byl Býček Hynek. 6. června 1937 byly pořádány slavnosti 25letého trvání hasičského sboru. 

V roce 1938 se účastnili huštěnovští hasiči velkého požáru sladovny v Uh. Hradišti a v Babicích na Sběhách, kde vyhořelo 9 domů. V Javorovci se konal sjezd hasičů, kterého se účastnili Hruboš František a Kašpárek Kliment. Rok 1939 bylo třeba zvlášť zapsat do historie. 15. března 1939 zabralo Německo naši zemi a poměry byly ve sboru narušeny. Do sboru byli přijati Motyčka Josef a Gerža Petr, dále Vojtěšek Antonín, starosta obce. Varmuža Hynek byl jmenován čestným předsedou sboru.

Dle vyhlášky „Klasifikace koní“ č. 14606/1 III. byli vyjmuti koně pro hasičské účely br. Štěpána Cyrila čp. 19 a jako náhradní koně Antonína Lahole. Za předsedu hasičského sboru byl zvolen Štěpán Cyril. 

V roce 1942 byla pořízena motorová stříkačka dvoukolová,  od fy Sigmund. 3. března 1943 zemřel zakládající člen, br. Janeček Josef, který byl 18 let velitelem hasičského sboru. V roce 1943 vyhořel domek Eduarda Králíčka. Domek byl celý dřevěný, stál u Moravy a celý shořel.

V posledním roce II. světové války, tj. v roce 1945 byl bombardován cukrovar ve Starém Městě a huštěnovický hasičský sbor se zúčastnil hašení požáru. 31. května 1947 vypukl velký požár v továrně na barvy a laky, fy  Kiršner ve St. Městě a 7 našich hasičů se účastnilo i na tomto požáru. Bylo pořízeno 14 stejnokrojů vycházkových a 10 stejnokrojů pracovních. 

V roce 1949 se do sboru přihlásili další členové: Maňásek Josef čp. 24, Kryška Zdeněk čp. 70, Plachetka Rostislav, Vavřeník Antonín, Bazala Vojtěch, Býček František č. 136, Varmuža Zdeněk, Viceník Ferdinand a Mach  František. V tomto roce shořel stoh slámy za dědinou, který patřil Rudolfu Maňáskovi čp. 66. Stoh zapálil nezletilý Oldřich Číhal. 

V roce 1952 byl vydán nový zákon o požární ochraně a byl zřízen „Ústřední výbor požární ochrany“ se sídlem v Praze. Zemské hasičské jednoty byly rozpuštěny a byly zřízeny krajské výbory. Požární sbory přešly pod národní výbory a odpovědnost za požární ochranu převzaly rovněž národní výbory. Československý svaz hasičstva byl přejmenován na Čs. svaz požární ochrany, jako dobrovolná společenská organizace.   Byl proveden nábor členů a i v naší obci celkem úspěšně. Bylo získáno 44 občanů, vesměs mladých.  Tím byl stav kolem 90 členů, ale časem se ukázalo toto být nesprávným. Tito lidé rychle opouštěly řady huštěnovických požárníků. Jen jedinci zůstali. Například Vojtěšek Antonín čp. 16, Hrňa Josef, Číhal Karel čp. 67, Dovrtěl Ludvík.

V roce  1953 byl místním požárníkům od Okresní inspekce požární ochrany  přidělen požární vůz zn. „Mercedes“,  který pocházel z Kudlovic. Byl to první motorový dopravní prostředek, který měl vzadu i čerpadlo.  Dlouho se u nás však neudržel a byl vyměněn za auto od vojenské správy zn. Škoda 128.

V roce 1954 se poprvé naše požární družstvo přihlásilo do celostátní soutěže požárních družstev, v květnu vyhrálo soutěž ve St. Městě a postoupilo do okresního kola v Uh. Hradišti v červnu, kde se umístilo na V. místě. V roce 1955 bylo utvořeno družstvo žáků.  Někteří se udrželi i ve starším sboru: Kašpárek Josef, Číhal Oldřich, Havlík František, Chvíla Josef, Cigánek František, Snopek Stanislav, Kučera František, Křiva Pavel a Vloch Antonín. 

1.ledna 1957 vypukl požár u Aloise Gavendy. Požár se vznítil od vysypaného popela, ale zásluhou sousedů byl uhašen. Požárníci neuspěli, protože ve studni v Chaloupkách nebyla voda. V tomto roce se zúčastnil sbor soutěže o nejlepší požární družstvo v Jalubí.

V roce 1958 vyhořela do základů drůbežárna Jednotného zemědělského družstva. Pro ochranu úrody byly utvořeny požární žňové hlídky mládeže, které měly za úkol hlídat obilí kolem železniční trati. Byli to mládežníci: Kaňovský Jiří, Kníž Jaroslav, Kočenda Antonín a Veselý Miloš.

V červenci se sbor zúčastnil požárního cvičení ve Spytihněvi. V Chaloupkách u čekárny byla vybudována umělá vodní nádrž pro požární účely.  V roce 1959  byla soutěž požárních družstev v Jalubí.

Jubilejní rok 1962 – oslavy 50letého trvání sboru. V tomto roce bylo založeno družstvo žen. Byly mezi nimi: Milena Ulmanová, Gabra Číhalová, Marie Tomáštíková, Marie Číhalová, Anna Adamíková, Věra Bazalová a  Jarka Polášková. Na popud huštěnovického rodáka Stanislava Kazíka, který v tuto dobu bydlel ve Valticích, založena požární soutěž „O putovní proudnici Slovácka“, který také tuto hodnotnou trofej daroval. I. ročník této soutěže se konal 23. září 1962 v Huštěnovicích, další v roce 1964.  Starší požárníci při slavnosti předvedli hašení s ruční stříkačkou, záběr z požárnického vystoupení a žáci u proudnic při výstřiku vody

Jubilejní rok 1962 – oslavy 50letého trvání sboru. V tomto roce bylo založeno družstvo žen. Byly mezi nimi: Milena Ulmanová, Gabra Číhalová, Marie Tomáštíková, Marie Číhalová, Anna Adamíková, Věra Bazalová a  Jarka Polášková. Na popud huštěnovického rodáka Stanislava Kazíka, který v tuto dobu bydlel ve Valticích, založena požární soutěž „O putovní proudnici Slovácka“, který také tuto hodnotnou trofej daroval. I. ročník této soutěže se konal 23. září 1962 v Huštěnovicích, další v roce 1964.  Starší požárníci při slavnosti předvedli hašení s ruční stříkačkou, záběr z požárnického vystoupení a žáci u proudnic při výstřiku vody

V roce 1963 se děvčata zúčastnila krajské soutěže v Brně – Líšni. V roce 1965 v březnu vypukl požár v domku Antonína Grebeníčka na dolním konci. Zasahovalo naše družstvo a  družstvo požárního útvaru z Uh. Hradiště.  V tomto roce zemřel předseda sboru František Tomeček  ve věku 69 let.  V květnu 1965 se konala soutěž ve Valticích.
                V roce 1966 byl uspořádán II. krojový ples, rovněž chození po škárkách – fašank, okrsková soutěž v Kudlovicích, soutěž o putovní proudnici. V roce 1967  uspořádali požárníci krojový ples. Na druhý den uskutečnili tradiční fašank. 
               6. ledna vypukl požár v domku Ferdinanda Stančíka a přenesl se i na dům Josefa Čaníka. U domkáře Antonína Zdílny vypukl menší požár. Opět soutěže.

V roce 1968 v květnu hořel strážní domek   a v červnu uhodil blesk do domu Josefa Hastíka čp. 135 a zapálil jej. Oheň se velmi rychle rozšířil a zachvátil celý dům. Přijeli i hasičské sbory z Uh. Hradiště, Napajedel, Babic, Sušic, Kudlovic a St. Města. 
                 V roce 1969 byla definitivně skončena soutěž O putovní proudnici Slovácka. Rok 1970 – velká účast požárníků na masopustu. . V roce 1971 vypukl požár u Františka Hrušky . Přijeli požárníci z Uh. Hradiště. Naši požárníci zaváhali a k požáru nejeli. Ve žňové době shořelo několik lánů  ječmene. V roce 1971 hořelo v domku Františka Hastíka od elektrického zařízení. 
                 V roce 1972 oslavil požární sbor 60 let  od založení. Uspořádal v červenci v rámci okrsku požární cvičení. V dopoledních hodinách se konala schůze sboru, kde byli zasloužilí členové odměňováni.  V roce 1975 požár domku Františka Hanáčíka. Založil jej sám majitel těsně před svou smrtí. V roce 1976 hořel domek čp. 58 Josefa Valoucha na samotě u Moravy. Naši požárníci zaspali. Opět se konal tradiční fašank . V roce 1977 hořelo v domku občana Františka Adamíka. Konala se okrsková soutěž na hřišti V Olší, pohárová soutěž v Částkově. 
                V roce 1978 se děly velké změny. Začalo se s bouráním staré mateřské školky, kde byla i hasičská zbrojnice a na tom samém místě bylo započato s výstavbou víceúčelové budovy spolu s hasičskou zbrojnicí. Dočasně byla umístěna zbrojnice ve starém rodinném domku čp. 70 vedle fary.  Opět se konal fašankový průvod obcí. V roce 1978 zemřel předseda sboru Ludvík Dovrtěl. V listopadu vypukl v noci požár u paní Lidmily Kostelníčkové. Sušila ořechy na kamnech. 
                 V roce 1979 konala se okrsková soutěž v Jankovicích. Na požárním útoku s vodou získalo naše družstvo I. místo, ve štafetě obsadilo II. místo. V září tohoto roku se konalo otevření víceúčelové budovy a požární zbrojnice. Při oslavách vyhrávala dechová hudba, požárníci předvedli občanům požární útok ze základní pozice. Požárníci ze Sušic předvedli požární útok přímo z vozu. 
                  V roce 1980 zemřel dlouholetý a obětavý člen hasičského sboru, velitel  pan Karel Číhal.  Členové ČSPO připravili besedu o požární ochraně, spojenou s návštěvou požární zbrojnice a ukázkou malého požáru  pro děti v mateřské škole. 
                   V roce 1981 se sbor účastnil čerpání vody ze studní a sklepů v Babicích. Červencová bouřka zatopila část Babic. Opět byl masopustní průvod obcí. V roce 1982 se konala okrsková soutěž požárních sborů v Jalubí. V tomto roce oslavil sbor  70 let od svého založení. Jak oslavy probíhalo  se v kronice nepíše. 
                    V roce 1983 sbor pro své členy a rodinné příslušníky připravil zájezd do Nitry na výstavu zemědělských strojů. V roce 1985 se organizace začala potýkat s problémem členské základny a špatnou disciplínou některých členů.V roce 1986 poprvé hasičský sbor společně se ZO SSM  zajišťoval tradiční kateřinské hody. 
                    V březnu 1987 vypukl požár v rodinném domku paní Jindřišky Škrabalové čp. 203. Požár se rozšířil na celou zadní část domu. Byl vyhlášen poplach ve 20.30 hodin a zasahovali i hasiči z Uh. Hradiště, Napajedel a Sušic. I v tomto roce sbor vypomáhal při organizaci hodů.         
                    Kronika hasičského sboru v roce 1987 končí. Dnes hasiči prezentují svůj spolek jen konáním tradičního Masopustu s pochováváním basy.

 

Pro občany

Kontakt

Obec Huštěnovice
Huštěnovice 92
687 03 Babice
Telefon: 572 585 135
Fax: 572 585 136
E-mail: hustenovice@hustenovice.cz
Více

Rezervace Huštěnovice Víceúčelové hřiště Huštěnovice

Nadcházející akce

Kalendář akcí

Počasí

Počasí online

Facebook