Archeologické nálezy

     Členové archeologického spolku Starý Velehrad ve dnech 10. až 13. dubna 1933 zjišťovali v Huštěnovicích rozlohu archeologického naleziště. 13. dubna podnikli první pokusný výkop na „Záhumenici“ na poli rolníka Jana Býčka a při usedlosti rolníka Františka Hruboše. Na obou místech, zvláště však na poli Františka Hruboše, nalezli četné menší i větší střepy z nádob, nejstarší dosud známé kulovité páskové keramiky. Stáří nádob se odhaduje na 5000 let. Bylo zjištěno, že naleziště sahalo až k novým domkům Josefa Škrabala, Petra Štefky a Metoděje Býčka. Tedy až za cestu mezi těmito domky a stavením Bonifáce Neorala, od lípy a kříže směrem ke Starému Městu. Při této zjišťovací práci příšlo se na poli Cypriána Grebeně na žároviště s keramikou hradištní.
     Výkop řídil místní děkan Jakub Hudeček a místní řídící František Valenta. Dělníky byli dva synové řídícího, studenti Vladislav a Stanislav, dále bohoslovci Jan a Josef Němcovi a Jan Býček, posluchač práv. Další práci vykonávali za malou denní odměnu hlavně František Čaník a Josef Teplíček. Dobrovolně a vydatně vypomáhal též pan Kvido Svoboda, restauratér z Babic se svým bratrem.
     Předně bylo zjištěno  na „Huštěnůvkách“ sídliště neolitické,  nálezem střepů a pazourkových nástrojů. Hlavním úspěchem bylo zjištění, že na trati Huštěnůvky stála kdysi celá a poměrně velká staroslovanská osada. Bylo zjištěno a probádáno na této ltrati 18 žárovišť s keramikou hradištní. Dále byla nalezena pazourková šipka, několik železných nožíků, přesleny a kamenné brousky. Střepů odneseno přes metrický cent.
     Na trati „Dvoříště“ bylo zjištěno sídliště pravděpodobně období slezského. Potom postoupili níže na tzv. „Záhumenice“, směrem k Babicím, kde otevřeli 5 popelitých jam. Střepy svědčí rovněž pro období slezské. Potom přešli na trať „Vinšovaté“, kde otevřeli 2 popelité jámy s keramikou hradištní.
     Konečně zakopli na trati „Lněné“, kde vybrali 3 žároviště s keramikou hradištní. Byl tam poněkud jižněji nalezen i vzácný pazourkový nožík, oboustranně ozubený, 10 cm dlouhý, vzácný exemplář. Celkem bylo vybráno 24 žárovišť s keramikou hradištní. Na trati „Koňov“ byl nalezen hradištní pazourek.
     V roce 1934 bylo s výkopem pokračováno na trati „Padělky“. Na poli pana Hruboše bylo zjištěno sídliště z mladší doby kamenné. Potom bylo kopáno na „Záhumenici“ severo-východně na poli Františka Býčka a Cyrila Varmuže, kde byla nalezena keramika z doby plátenické /slezské/. Na poli pana Laholy byla odkryta velká popelitá jáma s keramikou středověkou. Nálezy byly i na trati „Tegle“ a na „Zápotočí“ u kříže. Přesleny byly nalezeny i na „Calgově“.
     Protože archeologického materiálu stále přibývalo, rozhodli se místní pracovníci založit na záchranu vykopaných věcí místní muzeum. První porada se konala v pondělí velikonční ve škole, kde byl získaný materiál uložen. Na návrh místní faráře usneseno bylo uspořádat ve prospěch zamýšleného muzea v neděli svatodušní zahradní slavnost, s promluvou o účelu a významu muzea. Slavnost se konala v zahradě pana Cyrila Varmuže. Promluvu měl místní farář Jakub Hudeček. krátce promluvil také archeologický pracovník pana řídící Zelnitius z Velehradu. Čistý výtěžek slavnosti činil 1.500 korun. Z obnosu byly pro muzeum pořízeny čtyři skříně a dva stoly.
     K umístění muzea byl pronajat starý sál v prvním patře Lidového domu za 300 Kč ročního nájemného. Dne 30. června byl archeologický materiál přenesen do muzejní místnosti. Zjištěno a vybráno bylo do této doby na 51 žárovišť. V posledním probádaném žárovišti bylo odkryto ohniště v průměru asi 70 cm. Mělo podobu kruhovitou a pozůstávalo z kamenů vedle sebe položených. Po nějaké peci ani stopy. Toto žároviště bylo na poli pana Škrabala na „Vinšovaté“.
     Mezi tím byly konány pilné přípravy k otevření místního muzea, k němuž slavnostně došlo dne 5. září 1934. V muzeu v jedné skříni byly nálezy neolitické, v druhé nálezy z doby lužisko slezské, ve třetí z doby hradištní. Nálezy z této doby byly mimo to vyloženy na dvou dlouhých provizorních stolech. Ve čtvrté skříni byly uloženy papírové a kovové peníze téměř ze všech evropských států. Dále zbraně a krojové součásti. Na hlavní stěně byly vyvěšeny vzorky místního vyšívání, kraslice, které malovala choť zdejšího pana řídícího Valenty. Dále zde byly ke spatření vzorky staršího hrnčířského umění a různé starobylé nářadí. Na stěně směrem k silnici byl uprostřed obraz prezidenta Masaryka a pod ním fotografie členů tehdejšího zastupitelstva obce.
     Podle Pamětní knihy bylo ve výkopech pokračováno až do roku 1936 s velkým množstvím nálezů. V roce 1939 bylo místní muzeum přestěhováno částečně do Uherského Hradiště a na Velehrad.

     Páter Jakub Hudeček se narodil 15. září 1871 v hanácké vesnici Želči u Vyškova. Do Huštěnovic se přestěhoval v roce 1910 jako duchovní expozita. Prvním farářem v Huštěnovicích se stal v roce 1915, kde působil až do své smrti.
     Poslední léta věnoval veškerý volný čas jen archeologii. Jako předseda archeologického spolu Starý Velehrad těžce nesl, že obec huštěnovská postrádá vykopávek. Procházel tratě a dal se do kopání se svými nadšenci. Kopání se potkalo s náležitým porozumněním a s dobrými výsledky vykopávek. Nebylo mu dopřáno, aby dílo dokončil. U příležtitosti jeho šedesátin byl jmenován čestným občanem obce Huštěnovice.
     Zemřel po krátké nemoci 18. ledna 1937, byl pochován na místním hřbitově, kde má pamětní desku. Jeho ostatky byly později přemístěny.

Fotodokumentaci archeologických nálezů pořídila dnes již bývalá kronikářka Alena Bazalová. Střepy jsou uloženy v depozitáři Slováckého muzea v Uherském Hradišti. Tři kousky střepů jsou vystaveny v muzeu lidového bydlení v Huštěnovicích.
Na prvním snímku vidíme kahan, nádobky, bronzový pečetní prsten, jehlici s pečetítkovou hlavicí a zdruřelým vroubkovým krčkem a nožík z doby hradištní.