Kostel sv. Anny
Zajímavý pohled skýtá návštěvníkům Huštěnovic novogotická stavba kostela sv. Anny, která je náročnou historizující architekturou tvořící výraznou dominantu uprostřed historické zástavby obce. Chrám byl postaven v letech 1873-1877 jako náhrada za kapli sv. Anny z roku 1828, v níž se konaly bohoslužby jednou ročně a kterou po jeho stavbě zbourali. Kapli předcházela zvonice z josefínské doby. Před jejím vznikem byly údajně na stejném místě vykopány základy ke stavbě kostela, ale k realizaci z neznámých důvodů nikdy nedošlo. Avšak myšlenka vystavět v Huštěnovicích vlastní kostel byla neustále velmi živá a zakrátko se stala naléhavou, jelikož nepřetržitá docházka věřících na bohoslužby do Starého Města a Uherského Hradiště byla neudržitelná. V roce 1872 se obecní výbor za souhlasu veškerého obyvatelsva rozhodl chrám postavit. K tomuto účelu byl ihned zvolen zvláštní kostelní výbor, ve kterém figurovali Jindřich Erazim Vitásek, františkán z Uherského Hradiště a čestný občan Huštěnovic, Petr Habáň, František Varmuža, Antonín Kašpárek, Hynek Adamčík a Antonín Veselý. Stavba byla svěřena hradišťskému staviteli Schaniakovi. Dne 26. 7. 1873 došlo k slavnostnímu položení základního kamene a zároveň i k jeho posvěcení P. Františkem Michalským z Uherského Hradiště.
V 17. století byly vykopány základy pro stavbu kostela v místě, kde dnes stojí budova obecního úřadu. Byl nahromaděn stavební materiál, ale ke stavbě kostela nedošlo. Toto století bylo poznamenáno třicetiletou válkou, krátce na to v roce 1680 zasáhl vesnici mor, který ji téměř vylidnil. Souhrou tohoto dění se možnost stavby kostela ztenčila na minimum. Na daném místě si občané Huštěnovic až v roce 1828 postavili malou kapli s oltářem sv. Anny.
Avšak myšlenka vystavět v Huštěnovicích vlastní kostel byla neustále velmi živá a zakrátko se stala naléhavou, jelikož nepřetržitá docházka věřících na bohoslužby do Starého Města a Uherského Hradiště byla neudržitelná. V roce 1872 se obecní výbor za souhlasu veškerého obyvatelstva rozhodl chrám postavit. K tomuto účelu byl ihned zvolen zvláštní kostelní výbor, ve kterém figurovali Jindřich Erazim Vitásek, františkán z Uherského Hradiště a čestný občan Huštěnovic, dále Petr Habáň, František Varmuža, Antonín Kašpárek, Hynek Adamčík a Antonín Veselý. Stavba byla svěřena hradišťskému staviteli Josefu Schaniakovi. Dne 26. července 1873 došlo k slavnostnímu položení základního kamene a zároveň i k jeho posvěcení P. Františkem Michalským z Uherského Hradiště. Promluvu měl P. Beno Zahradnický, františkánský kvardián z Uherského Hradiště.
Náklady byly odhadnuty na 33 362 zlatých. Stavba kostela postupovala velmi rychle, ještě v roce 1873 došlo k jejímu zastřešení. V závěru téhož roku bylo patrno, že rozpočet byl podhodnocen a ani zdaleka na dokončení stavby nestačí. Nezbývalo než se s prosbou o pomoc a o další finanční prostředky obrátit na huštěnovické občany. Každý přispěl, jak mohl, ovšem ani tato podpora ještě nestačila a bylo třeba požádat o příspěvky okolní farnosti a významné osobnosti z politických a církevních kruhů. Zmínku zasluhuje dar J. V. císaře a krále Ferdinanda Dobrotivého v obnosu 500 zl. Celkem se vybralo 3.000 zl. Od května 1874 se mohlo ve stavbě chrámu pokračovat a 10. července byla dokončena 39,82 metrů vysoká věž, na kterou ještě téhož dne usadili makovici, v níž byly mimo jiné uloženy „Historické náčrtky obce Huštěnovské a okolí Velehradského“.
Délka kostela činila 29,29 m, šířka 10,43 m. Kostel byl pojat jako novogotická jednolodní obdélníková stavba s nižším obdélným presbytářem, symetrickými bočními prostorami a se štíhlou vysokou hranolovou věží v hlavním průčelí. Hlavní oltář sv. Anny vznikl 14. října 1876 a zhotovil jej řezbář Antonín Čuba z Přerova za 800 zl. Oltářní obraz namaloval Josef Zelený z Brna, kazatelnu, boční oltáře a lavice vytvořil umělecký stolař K. Bařinka ze Starého Města. Dne 8. dubna 1877 se uskutečnilo slavnostní zavěšení tří nových zvonů, které byly ulity ve Vídni firmou Gesner a syn a posvěceny od vídeňského světícího biskupa P. Eduarda Angerera. Největší zvon Anna Maria, druhý Cyril a Metoděj a nejmenší umíráček Jindřich. Soubor doplňoval zvon sv. Anna pocházející z roku 1851 a umístěný původně v dřívější kapli. V presbytáři a kapli provedl stavitel Koch z Uherského Hradiště za 18 tisíc korun šamotovou dlažbu, v chrámové lodi cementovou. 26. července 1877 proběhlo slavnostní vysvěcení chrámu velehradským děkanem P. Josefem Vykydalem (dle spisku J. E. Vitáska a Pamětní knihy obce Huštěnovice). Byl to svátek nejen pro obec Huštěnovice, ale i pro široké okolí.
Prakticky od počátku 20. století probíhala na objektu celá řada oprav a úprav interiéru a exteriéru. V roce 1919 byl kostel opatřen novou výmalbou uherskohradišťským malířem Rudolfem Kubíčkem za 7 500 K. Osudy kostela lze nalézt ve farní kronice, kde jsou uvedeny firmy, jež se na opravách podílely, i příslušné finanční částky. V roce 1930 došlo k pokrytí věže měděným plechem, kdežto kříž a makovice byly pozlaceny. Do kostela bylo zavedeno elektrické osvětlení. Nové věžní hodiny instaloval A. Konečný z Jestřabic u Kyjova. V roce 1934 proběhla generální oprava varhan pocházejících z roku 1879 a koncem září 1946 byl k varhanám nainstalován elektrický pohon. Zároveň byla renovovaná výmalba chrámu a v roce 1950 před vánočními svátky byl zakoupen nový Betlém.
V letech 1965 – 1970 se dostalo na opravu střechy a klempířské práce. Byly provedeny i nátěry oken a dveří. Restaurování křížové cesty a soch Srdce Páně, Krista a P. Marie Lurdské se zhostil Vítězslav Martiňák z Uherského Hradiště. Znovu bylo polychromováno Tělo Páně pod kúrem na kříži, opraveny a nově polychromovány čtyři sošky andělů na hlavním oltáři, sochy sv. Petra a Pavla, Neposkvrněného srdce P. Marie, sv. Josefa, P. Marie Sedmibolestné a sv. Antonína. Do výklenku naproti sakristii byla zakoupena starší socha sv. Anděla Strážce z farního kostela v Bystřici pod Hostýnem. V síni chrámu umístili rovněž skulpturu sv. Jana Sarkandera dovezenou z kostela v Jalubí. Původně ovšem tato socha pochází z jednoho zrušeného kostela v pohraničí. Restaurován byl i obraz sv. Anny na hlavním oltáři a dále opraven mobiliář v sakristii, oltář, kazatelna a starý procesní kříž. Očištění, obnovení původního fládru, vyčištění zachovalého zlata a opětné pozlacení provedl Milan Vlček, akademický sochař z Brna. V roce 1967 bylo na zvon Cyril a Metoděj nainstalováno automatické zvonění.
V roce 1981 v březnu byla rozebraná kazatelna, aby z ní byl zhotoven obětní stůl. Ve farnosti nastala velká bouře: „Farář nám bourá kostel, farář nám bere kazatelnu.“ Nový oltář tváří k lidu zhotovil v roce 1985 Antonín Mikeš, modelář dřeva z Čech u Přerova za 50 tisíc korun.
Pro své umělecké a architektonické kvality byl kostel sv. Anny v Huštěnovicích v roce 1995 prohlášen za kulturní památku. Od roku 1992, kdy ve farnosti působil P. Zdeněk Zlámal, bylo provedeno odvodnění kolem kostela, elektroinstalace a elektrické vytápění. V březnu 1997 byly na věž kostela instalovány nové věžní hodiny firmou Elekon Vyškov v hodnotě 147 505 korun. Moderní osvětlení provedly Technické služby Uherské Hradiště nákladem 47 423 korun. Občané přispěli na věžní hodiny sbírkou 10 153 Kč. Od 30. března 1997, přesně od Velikonočních svátků, každou půl a celou hodinu se ozve jemné odbíjení, v noci věžní hodiny svítí. V roce 2000 byla provedena výměna oken a okapových svodů a opravena střecha kostela.
V roce 2001 bylo započato s výmalbou kostela podle stavu z roku 1919, na kterou byla vyhlášena sbírka a občané přispěli částkou 103 507 Kč. Původní barevná výmalba s byzantskými ornamenty z 19. století je velmi ojedinělá. O něco starší výmalba v tomto stylu, z roku 1908, od stejného malíře Rudolfa Kubíčka, je k vidění pouze v kapli východního obřadu sv. Cyrila a Metoděje na Velehradě. Výmalba kostela v té době stála 7 500 korun a na místech, kde nebyla poškozena zatékáním a zásahem do zdi při nové elektroinstalaci, vydržela čitelná až do roku 2001. Dříve i tentokrát se dělala pomocí šablon. Výmalba byla provedena v hodnotě 1 300 000 Kč.
V roce 2007 byla dokončena nová fasáda chrámu firmou Stavebniny Kodrla. Stalo se tak v roce 130. výročí vysvěcení chrámu. Celková oprava fasády činila 891 757 korun. Obecní úřad přispěl částkou 200 tisíc korun. Sbírka od občanů přinesla 121 757 korun, dotace od Zlínského kraje činila 570 tisíc korun. V roce 2018 byly nově zrekonstruované hlavní dveře, dveře do sakristie a také boční dveře. Opravy stály téměř 700 tisíc korun. Dotace od EU byla 400 tisíc korun, 100 tisíc korun přispěla obec Huštěnovice a 200 tisíc korun se vybralo ze sbírek od farníku. Práci provedl pan Libor Urbánek, restaurátor uměleckořemeslných děl ze dřeva
Pro své umělecké a architektonické kvality byl kostel sv. Anny
v roce 1995 prohlášen za kulturní památku.
Fara
V roce 1908 byla postavena přízemní budova fary a teprve až 30. července 1910 byla zřízena prozatimní duchovní správa /expozitura Farního úřadu v Uherském Hradišti/. Expozitou byl ustanoven P. Jakub Hudeček. V roce 1915 byl kostel připsán římsko-katolické církvi a tím byla odstraněna překážka zřízení samostatné duchovní správy a fara byla udělena P. Jakubovi Hudečkovi. V roce 1987 byla provedena oprava fasády a byl zničen letopis v čele fary. V roce 2008 byla vyměněna střešní krytina.
Hřbitov
Místní hřbitov byl založen 22. června 1884 nákladem 700 zl. Tehdejší ohradu provedl stavitel Josef Šaňák z Uherského Hradiště. Hřbitov byl několikrát rozšiřován.
Budova márnice z roku 1949 byla několikrát opravovaná. V roce 2006 byly opraveny chodníky a provedena nová výsadba zeleně, v roce 2008 byla vyměněna střešní krytina, v roce 2011 byla provedena oprava hlavní brány.
V roce 1987 byl založen urnový háj a v roce 2011 rozšířen o dalších 20 míst.
