Ženský kroj
Dnešní ženský kroj tvoří bohatě nabírané, hoblovačkami nebo molitanem vycpané rukávce, ukončené kadrlemi s bílým dírkovým vyšitím. Nad kadrlí bývá přivázaná slovácká stuha. Nejnápadnější část výzdoby rukávců tvoří vyšívaný límec lemovaný krajkou – obojek, nárameníky a přednice. Přednička je rovněž lemovaná naskládanou krajkou a přišívá se na kordulku. Vyšívání je žlutooranžový podklad s jemným černým vzorem a stejnou technikou – na výřez. Ženské rukávce bývají dvojí: spodní a vrchní. Spodní rukávce mají ten účel, aby pěkně formovaly a držely vycpávky. Pod rukávce se nejdříve obléká rubáš. Je to obyčejná plátěná košilka, s úzkými ramínky – trháčky.
Kordulka se obléká na rukávce, je převážně bílé barvy z ornátu nebo brokátu. Na přednicích a okolo krku bývá lemovaná širokou slováckou stuhou a stříbrnou nebo zlatou portou s patáčky. Rovný výstřih je ukončen dvěma ozdobnými knoflíky. Na zadním díle mohou být také výšivky růží nebo jiných květinových motivů. Spodní část tvoří varhánky. Kordulka je navlečena na rukávce a obléká se zároveň s rukávci.
Pod vrchní sukni – fěrtůšek – se váže parádní spodnice lemovaná širokou krajkou. Spodní sukně se nosí dvě i tři při slavnostních příležitostech, a to hlavně v Huštěnovicích. Spodnice jsou hodně naškrobené, aby byly co nejvíce na trčato.
Na spodnici se uvazuje zezadu nejprve šorec z černého klotu. Charakteristickým znakem je husté vrapení a forma ručně vyšitá v límci žloutou nebo oranžovou barvou technikou zvanou vyšívání přes vrapy. Na bocích je šorec překrýván konci fěrtůšku.
Fěrtůšky jsou nejčastěji z různobarevných brokátů, na spodním okraji zdobeny krajkou, patáčky nebo cestičkou z ovsů a ječmenů. Ornáty nosí obvykle stárky. V posledních letech se objevují u stárek fěrtůšky malované nebo fěrtůšky s píjanýma růžama.
Na černém šorci jsou uvázané slovácké stuhy s tmavým podkladem, na fěrtůšku s podkladem bílým, které se nechávají volně splývat až po dolní lem.
K tomuto kroji patří jasně červené turecké šátky s květinovým vzorem uvázané na záušnice. Je to vázání složité, proto se nosí turecké šátky jen při slavnostních příležitostech jako jsou např. hody. Na všední den se nosí jednoduché bavlněné šátky, které se uvazují jednoduchým způsobem pod bradou – na babušu.
Ke kroji se nosí černé kožené vysoké šněrovací boty, které sahají do půl lýtek. Vdané ženy vysoké boty nahrazují černou polobotkou. Místo rukávců ženy nosí jupky nebo oblékají kacabajky s vyšívaným límečkem. Oblékají se černé punčochy.
Délka fěrtůšku a šorce se zkrátila až nad kolena. /Sukně se zkracovaly, aby mohly ženy klekat při bohoslužbách./Na všední den se nosily místo šorců a fěrtochů tzv. sukně, které nemají sámky, ani jiné zdobení. Jsou pruhované nebo květované, opasují se vpředu jednobarevnými stuhami – trháčky.
Tradiční jevy v životě lidu obce Huštěnovic, Gabriela Černíková, seminární práce z dějepisu, Gymnázim Uherské Hradiště – 1995
Slovácké kateřinské hody v Huštěnovicích, kronikářská práce, Alena Bazalová – 2003