TJ Sokol

Historie kopané v Huštěnovicích

Počátky kopané v naší obci
TJ Sokol Huštěnovice byl založen v roce 1932, nicméně historie fotbalu v Huštěnovicích je ještě o několik kapitol bohatší. První dochovanou zmínku o činnosti oddílu zaznamenáváme již v lednu 1931. Následujících patnáct měsíců je obdobím horečných příprav, které vyvrcholily prvním mistrovským utkáním fotbalového mužstva v březnu 1932.

Organizované cvičení a sport má v naší obci mnohem hlubší tradici, je tedy pravděpodobné, že se naši předkové věnovali kopané i dříve, ať už v rámci již existujících tělovýchovných spolků, nebo soukromě. O historii tělovýchovy v obci si povíme více třeba v některém z příštích zpravodajů, dnes nás oprávněně zajímá především oddíl fotbalový.

Dne 17. ledna 1931 míří na Zemský úřad v Brně žádost o povolení nepolitického spolku Sportovní klub Huštěnovice. K žádosti jsou dle zákona připojeny stanovy a dokument nese podpisy Františka Gangelbergera, Viléma Čecha a Otakara Vaňhary. Zároveň máme k dispozici soupis kompletního hráčského vybavení pro fotbalovou jedenáctku, které bylo pořízeno z peněz třiceti šesti přispěvatelů a z výnosu z pořádaných zábav. Zárodek fotbalového oddílu tedy nutně musel vykazovat činnost přinejmenším i v roce 1930 a výše zmíněná žádost je pouze jejím prvním oficiálním dokladem.

Zemský úřad na konci ledna dle úřední praxe stroze odpovídá, že spolek nezakazuje. Dne 9. března večer se tedy v Janečkově hostinci koná ustavující valná hromada S. K. Huštěnovice, na které je jednomyslně za předsedu zvolen úředník čs. státních drah Fr. Gangelberger. Následuje volba deseti členů výboru a čtyř náhradníků a vedení je pověřeno dosažením právního uznání existence oddílu. Dne 14. března na ustavující schůzi výboru dochází k rozdělení funkcí v rodícím se sportovním klubu.

Výbor plní zadaný úkol a od 30. května je S. K. Huštěnovice veden jako člen Československé asociace fotbalové (ČSAF). Mnohem pracnější úsilí však vedení čeká v rovině čistě praktické, tzn. při obstarávání všeho potřebného pro úspěšnou organizaci fotbalových zápasů. Obecní rada je v květnu vyzvána k výměře hrací plochy, dřevo na branky a lavičky poskytuje bezplatně Cyril Křiva. Je nutné dodat, že se klub od počátku potýká s nedostatkem finančních prostředků a na svůj chod si vedle členských příspěvků a darů vydělává i nadále pořádáním různých společenských akcí.

Do roku 1932 tedy klubové vedení vstupuje s cílem naskočit do mistrovských soutěží. Dne 22. února je na HŽF odeslána přihláška, které je nepochybně obratem vyhověno. Nechejme zde však poprvé promluvit obecního kronikáře: „Zdejší čilý Sportovní klub zahájil sezonu 6. března. Hrál nerozhodně s uh. hradišťskou Slavií (4-4). 13. března porazil na domácím hřišti Želechovice (8-0), 20. března zápasil v Uh. Hradišti opět nerozhodně s tamější Slavií.“ Sportovní klub Huštěnovice tímto oficiálně vstoupil na československou fotbalovou mapu.

 Sportovní klub (období 1932 – 1948)
Fotbalisté S. K. tedy po sportovní stránce úspěšně vstoupili do ostrých bojů, samotný klub však balancuje na hraně bytí a nebytí. Dlouhodobě se projevují problémy především finančního rázu. Ty způsobuje liknavost členů při placení členských příspěvků, nájemné ze hřiště, poplatky HŽF a Ochrannému svazu autorskému a další položky na straně výdajů. Jako příklad uveďme usnesení výboru z konce roku 1931 uspořádat taneční zábavu a divadelní představení a z výtěžku pokrýt dluh vůči jedné olomoucké firmě ve výši 835 Kčs.

Podle stanov je výbor volen každý rok. Při výroční schůzi 10. ledna 1932 ještě obhajuje Fr. Gangelberger svůj post. Vinou drtivé finanční situace je však výbor nucen svolat mimořádnou valnou hromadu už na 26. června 1932, kde dochází ke změně v čele klubu, kam se dostává Hynek Ulman. Zanedlouho však v dochovaných materiálech registrujeme jiné jméno, a sice Josefa Vavrušku. Ten apeluje na členstvo, aby byl sotva vzniklý klub zachován. Situace se skutečně mírně zlepšuje, čemuž pomáhá i obdivuhodné gesto bývalého předsedy Ulmana, jenž se rozhodl uhradit veškeré klubové pohledávky. Za to je jmenován prvním čestným členem S. K. Huštěnovice.

Blýskat na lepší časy se začíná od podzimu 1933. Je deklarován přísnější přístup k problémovým členům a předsednictví od 27. října přebírá Kliment Kašpárek. Výbor dokonce rozhoduje o uspořádání turnaje s účastí osmi týmů. Přes všechny nedostatky se oddíl osvědčuje jako dobrý organizátor nejen fotbalových zápasů, ale i karnevalů, tanečních zábav a dalších akcí.

Samotné fotbalové mužstvo v této době trápí problémy spíše v oblasti kázně a v odchodech některých hráčů do jiných mužstev. To na druhou stranu přináší příjem do klubovní kasy a my jsme dokonce v některých případech svědky zatrhnutí přestupu pro nedostatečnou výši peněžní náhrady. Pro představu uveďme, že průměrná cena, za jakou odcházeli v této době fotbalisté z S. K. Huštěnovice, se pohybuje okolo 120 Kčs. Naopak kázeňské tresty bychom našli v rozpětí od vyprání dresů v Moravě přes jednoroční distanc až po vyloučení z klubu. Po výsledkové stránce však mužstvo nepaběrkuje, o čemž svědčí dochovaná statistika z roku 1936: odehráno 29 zápasů, z toho 15 vítězství, 3 remízy a 11 proher při skóre 78:89. Klub dosáhl ve své mistrovské soutěži na 4. místo.

V roce 1936 usedá do čela výboru na rok Ferdinand Adamík, v lednu 1937 je vystřídán Floriánem Martinkem, po něm po roce nastupuje Josef Motyčka a do výboru se dostává mladší generace funkcionářů, která klub později provede i těžkým obdobím německé nadvlády. Než k ní však dospěje doba, daří se výboru přivádět do týmu posily a také se poprvé objevuje myšlenka na zřízení šaten.

Dvojí mobilizace v květnu a září 1938 přerušuje činnost S. K. Huštěnovice, následující agónii zbytku ČSR i pozdější německou okupaci však oddíl přežívá. Podobné štěstí neměl ani katolický Orel, ani dělnické spolky, které byly nacisty zrušeny a jejich členové perzekuováni, často i s těmi nejtragičtějšími následky. Fotbalový oddíl bez zjevných vazeb na politické strany nebo ideologické směry však mohl pokračovat dál. V takové době vzrůstá jeho smysl a účel. Možná ještě dnes si ti nejstarší z nás vzpomenou, jak důležité bylo v době války užívat pozůstatky z klidnější minulosti, střípky každodennosti přebíjet vědomí pomíjivosti a v budoucnosti nevidět jen nevyhnutelnou katastrofu.

V roce 1940 je do čela klubu zvolen František Gablas, který svůj post obhajuje na následujících třech valných hromadách, konaných tradičně vždy v lednu. Úkol pro tyto roky zněl jasně: Vyřešit problémy s mokrým hřištěm, a to buď výměrou nového, nebo odvodněním stávajícího. Z dochovaných materiálů lze vyčíst, že se provedla varianta číslo dvě v rámci rozsáhlejších odvodňovacích prací v celé obci. Pro rok 1940 se nám zachovala také unikátní informace o rozpočtu klubu. Příjmy činily 10 573,30 Kčs, výdaje 9 407,40 Kčs, čímž vznikl čistý zisk 1 165,90 Kčs.

Oddíl se vrací k čilé aktivitě po odvolání výjimečného stavu způsobeného atentátem na zastupujícího říšského protektora. Dále se doplňuje hráčské vybavení a vylepšuje hřiště. V roce 1943 je uspořádán turnaj, jehož se 4. června vedle S. K. zúčastnily týmy Babic, Kudlovic a Traplic. Pro vítěze byl určen broušený skleněný pohár, jejž klubu věnoval Hynek Býček jako odměnu za uspořádání sbírky ve prospěch jeho těžce zraněného syna. Majitele trofeje z pramenů neznáme, máme však opět k dispozici statistiku výsledků celé sezóny: 31 zápasů, 13 výher, 7 remíz a 11 porážek při skóre 105:80. Do roku 1944 klub vstupuje pod vedením předsedy Františka Kryšky a trenéra Antonína Häringa, jenž do týmu přivádí několik posil z různých koutů Moravy.

Konec války a první mírová léta můžeme považovat za úspěšnou éru huštěnovského fotbalu. Získání hráčů z vyšších tříd se promítá do výsledků, především se však konečně začínají naplňovat sny předchozí generace fotbalových činovníků a roku 1947 se začíná se stavbou šaten, které doposud hráčům chyběly a převlékání se řešilo po okolních stodolách a domácnostech. Materiál na stavbu je získán z bouračky starého obecního domu. To vše pod vedením Bohumila Borovičky a za obětavé pomoci Karla Číhala, Františka Gablase, Josefa Hamrlíka a mnohých dalších.

 TJ Sokol (období 1948 – 1989)
Do nové situace byl fotbalový oddíl vržen po nástupu KSČ k moci v únoru 1948. Původní S. K. z právního hlediska zanikl, dochoval se nám dokonce doklad o jeho vymazání ze spolkového katastru. De facto však jeho činnost pokračovala pod hlavičkou organizace, která v republice z rozhodnutí nové mocenské elity sjednocovala veškeré tělovýchovné aktivity.

Formálně byly všechny stávající spolky zařazeny pod hlavičku Čs. obce sokolské. Je jedním z mnoha dějinných paradoxů, že komunisté využili jména a struktur organizace, která proti nim vždy stála v ostré ideové opozici a jejíž někteří členové ještě na posledním sokolském sletu v létě roku 1948 znectili při slavnostním průvodu prezidenta Gottwalda odvrhnutím pohledu od jeho tribuny.

Pro kopanou v Huštěnovicích měla vzniklá situace dva dopady. Jednak se v pojmenování klubu začíná objevovat právě jméno Sokola, jednak dochází k určitému útlumu v aktivitě členů. Obecní kronikář zapsal, že se pro problémy při sjednocování spolků téměř nepořádají zápasy, natožpak jiné akce. Shora nařízená reforma tělovýchovy zřejmě nenašla dostatečnou podporu v široké sportovní obci. Ale nesmíme se divit, jelikož obecně vzato zcela přetrhla tradici pestrého spolkového života, která se v českých zemích rozvíjela od r. 1867.

Nepřehledná situace trvá ještě zkraje 50. let, sportovní organizace např. několikrát mění své jméno. Prvním poúnorovým názvem klubu je S. K. Sokol, v roce 1949 evidujeme Tělovýchovný sokol, roku 1952 zase Dobrovolnou sportovní organisaci Sokola. Se současným názvem T. J. Sokol se v dostupných pramenech poprvé setkáváme v roce 1959. O nelehkém postavení oddílu svědčí i výmluvná příhoda z roku 1952, kdy jsou přerušeny tréninky z důvodu uskladnění obilí ze sklizně JZD v kulturním domě. Holt doba měla jiné priority.

I přes tyto nepříjemnosti se po sportovní stránce klub pomalu přibližuje dřívější formě. Dle záměrů měly sjednocené vesnické organizace sdružovat nejen fotbalisty, ale i zástupce jiných odvětví. I u nás tak vedle oddílu kopané nějakou dobu působil oddíl stolního tenisu a všeobecné průpravy, tedy klasického cvičení. Nicméně fotbalový tým je kronikářem reflektován jako ‚nejčilejší‘. Zápis z roku 1952 říká toto: „Odbor kopané se udržoval v činnosti a prospěl celkové organisační práci sokola.“ Rok nato se dokonce díky jedné z mála dochovaných informací o výsledcích dovídáme o umístění mužstva na 2. místě v jeho mistrovské soutěži.

Podle obecní kroniky byly roku 1953 „vlastním nákladem a svépomocí“ dostaveny šatny, za rok se pořizují nové sítě a oddíl pořádá nejen zájezd do Zlatých hor, kde „úspěšně representoval huštěnovskou kopanou“, ale dokonce i Jízdu králů. Sokol v této době sdružuje osmdesát členů pod vedením Bernarda Zicha. V následujících letech se členové T. J. brigádnicky podílejí na výstavbě obce a navazují na tradici pořadatelství různých společenských akcí včetně hodů (např. 1959).

V průběhu let se fotbal vyprofiloval jako v podstatě jediný organizovaný oddíl T. J. Sokol Huštěnovice. Roku 1958 dokonce kronikář směřuje do jeho řad výtku, že „členové a dorostenci Sokola pěstují jen kopanou, o tělesnou výchovu nejeví zájem.“ Nakolik je toto tvrzení objektivní, prozatím nevíme. Jedinou relevantní informací nám je jen o něco dřívější zmínka o nedostatku vedoucích cvičení (snad s výjimkou Františky Kadarové).

Pro 60. léta se nám mnoho informací nedochovalo, jedna poměrně kuriózní z roku 1961 však ano. Výbor klubu tehdy žádá MNV o zamezení znečišťování hřiště drůbeží a vypouštěním odpadové vody a hnojůvky v blízkosti hrací plochy. Dokument o tom, jakým opatřením MNV zamezil občanům tuto činnost a slepicím vstup do velkého vápna, se nám bohužel nedochoval.

Na rok 1972 připadlo 40. výročí založení klubu, které mělo být oslaveno vybudováním nových šaten. Rozhodnutí výboru padlo už v roce 1968 a rok nato začaly první práce. Značnou část stavby dokázal oddíl zafinancovat sběrem kovového šrotu. Šatny se skutečně podařilo do neděle 16. července dokončit a hráčům a funkcionářům slouží až do dnešních dnů. V rámci samotného slavnostního dne se uskutečnila velká schůze všech současných a bývalých členů a následně několik fotbalových utkání včetně pikantního souboje starších pánů s otrokovickým dívčím družstvem. Ani zlepšené zázemí však roku 1973 nepomohlo prvního týmu od sestupu z okresního přeboru do III. třídy po dlouhých 15 letech.

V 70. letech projevuje T. J. čilou aktivitu ve společenském životě obce a na MNV vládne spokojenost. Tak např. roku 1977 oddíl pořádá maškarní ples, kulturní odpoledne, cyklistické závody, pochopitelně turnaje v kopané a také ve stolním tenise. V kronice se dokonce mluví o plánech na další zvelebování sportovního areálu včetně výstavby několika stanovišť pro různé atletické disciplíny. Poslední velké úpravy areálu v předrevolučním období proběhly v druhé polovině 80. let v podobě výstavby betonového kurtu a okolního posezení.

Po sportovní stránce ale fotbalové mužstvo kolísá, kronikářka v r. 1983 zaznamenává „pokles ve výkonu I. družstva. (…) S dosaženými výsledky na poli sportovním TJ není spokojena.“ Právě výsledky mužů, špatná tréninková morálka dorostenců a slabá návštěvnost žákovských zápasů jsou zachovanými prameny reflektovány jako největší bolesti oddílu.

Patrně neslavnější událostí, kterou huštěnovský fotbal ve své historii zažil, byly dvoudenní oslavy 50. výročí v roce 1982, kdy k nám přijelo sehrát přátelské utkání mužstvo internacionálů Sparty Praha včetně velkého Andreje Kvašňáka. Předsedou oddílu byl v té době velký fanoušek pražského klubu Milan Tomeček. Tento den si řada z vás jistě pamatuje, ať už jste stáli v davu přihlížejících nebo přímo na hřišti přímo proti slavným borcům.

TJ Sokol v době nedávné
Třicet let, které utekly od zápasu se Spartou, přineslo novou generaci hráčů a funkcionářů, klub zatížily nové starosti a porážky, přišla však i nová velká vítězství. Přelom 80. a 90. let znamenal přerod společnosti, pro klub ovšem nebyl zrovna šťastným obdobím. Krize v řízení se přenesla i na hřiště a mužstvo mužů sestoupilo do základní třídy.

V roce 1997 klub zasáhla pohroma v podobě stoleté vody, která zaplavila hřiště i šatny a způsobila bolestné škody. Všechna tři mužstva se musela obejít celou jednu sezonu bez výhody domácího prostředí a využít azylu v okolních obcích. Ale ani tato katastrofa klub díky úsilí tehdejšího výboru a členů nepoložila na lopatky. Na hřišti se brzy podařilo znovu vybudovat kvalitní travnatou plochu, zároveň se však začalo s úvahami nad zbudováním dalšího hřiště.

Dalším problémem, a to nejen našeho týmu, je nedostatek mladých zájemců o kopanou. Dorostenecké družstvo ukončilo činnost už v roce 1998, to žákovské se dařilo s obrovským úsilím udržet v mistrovských soutěžích ještě dalších třináct let. Přesto rok 2011 neznamenal úplný konec mládežnického fotbalu v Huštěnovicích, jelikož do soutěží byl přihlášen tým starší přípravky. Budoucnost oddílu tak vypadá přece jen nadějně, a to i díky skutečnosti, že se dlouhodobě daří umisťovat místní děti do okolních týmů a doplňovat jimi později mužstvo mužů.

Vstupem do nového století se zlepšuje klubová situace a zvyšuje aktivita členů. Areál doznává řady změn, co se týče vzhledu i komfortu uživatelů. Byly plynofikovány šatny, opravena fasáda a toalety, vybudována společenská místnost a za velké pomoci obce byla zbudována plocha tréninkového hřiště. Obě dvě hrací plochy po dohodě klubů nějakou dobu využívají k tréninkům a zápasům také mládežnické týmy tehdejšího 1. FC Synot.

Sportovní výsledky jedničky v první dekádě 20. století dělají jeho fanouškům většinou radost. V roce 2000 se týmu podařilo vrátit do okresní soutěže, tam se navíc pravidelně umisťoval v horní polovině tabulky a mnohdy mu k postupu chybělo málo. Je potěšující, že tým je složen především z kvalitní generace odchovanců, které se daří v oddílu udržet a doplňovat zajímavými fotbalovými tvářemi z okolí.

Smutek v řadách bývalých hráčů vyvolává skutečnost, že tradiční spodní hřiště, jedna z největších a nejkvalitnějších ploch v okrese, se postupem doby stalo vinou spodní vody nepoužitelným, a původně tréninkové horní hřiště se po úpravách přeměnilo v hlavní a v současnosti i všem předpisům odpovídající hrací plochu. Vedle toho členové oddílu dlouhodobě usilují o získání dotace na kompletní rekonstrukci budovy šaten, přičemž drobnější práce probíhají v areálu průběžně za pomoci obce, příznivců a především vlastních sil.

V roce 2011 se po dlouhé době částečně obměnilo vedení klubu. Na místo Rostislava Zlámalíka, jenž se stal s přehledem nejdéle úřadujícím předsedou v historii oddílu, nastoupil Zdeněk Hruboš. Cílem nového vedení je udržet dobrou výkonnost obou mužstev, využít maximum dostupných finančních prostředků k dalšímu vylepšování areálu V Olší a pokračovat v 80leté tradici i přes různé těžkosti produkované kvalitní kopané.Poslední oslavy jsme zažili v roce 2007, kdy bylo připomenuto tradičně sehráním dvou přátelských zápasů 75. výročí klubu. Doufejme, že letošní kulatiny se také vydaří, zažijeme příjemné dny a vyprovodíme klub do dalšího úspěšného desetiletí.                                                                            
/Mgr. Jakub Veselý/

Předsedové fotbalového oddílu:
František Gangelberger, Hynek Ulman, Josef Vavruška, Kliment Kašpárek, Ferdinand Adamík, Florián Martinek, Josef Motyčka, František Gablas, František Kryška, Bohumil Borovička, Čeněk Adamík, Josef Hamrlík, Jan Říha, Josef Sládek, František Grebeň, Metoděj Trňák, Václav Hampala, Antonín Macháček, Josef Čaník, Karel Blaha, Milan Tomeček, Miroslav Malíček, Jaromír Býček, Rostislav Zlámalík, Zdeněk Hruboš

Současný výbor

Předseda:	Ing. Zdeněk Hruboš
Jednatel:	Mgr. Petr Malenovský
Členové:	Pavel Černý
	Ing. Pavel Čechmánek
	David Kulhavý
	Rostislav Zlámalík
	Aleš Vaverka

TJ SOKOL  – PŘÍPRAVKA
TJ Sokol Huštěnovice v současné době reprezentuje v mládežnické kategorii družstvo starší přípravky, které hraje okresní soutěž sk. A. Jedná se o děti od pěti do deseti let věku. Utkání se hraje na hřišti o rozměru 25 x 40 metrů s velikostí branek 2 x 5 metrů. Hrací doba je 2 x 30 minut hrubého času, hraje pět hráčů v poli a brankář. Střídání probíhá hokejovým způsobem a počet střídajících hráčů není omezen.
V našem oddílu se zaměřujeme na rozvoj pohybových aktivit dětí, směřujících ke sportovním dovednostem, zejména fotbalovým. V samotné soutěži nejsou vedeny žádné výsledky, ani střelci branek. Každé fotbalové utkání končí výsledkem 0:0. Jde o trend, který se u mládežnických družstev praktikuje v Evropě už řadu let. Cílem je výchova ke sportu, pohybu, úctě k soupeři bez ohledu na výsledek. Nejde o zatěžování dětí taktickými pokyny, ale o výchovu k individuálním dovednostem. V našem družstvu jsou v současné době děti od pěti let věku a k soutěžním utkáním jsou nasazovány všechny, které se účastní tréninků a soutěžních utkání. Naším cílem není sbírat vítězství a medaile, ale komplexní příprava a výchova dětí se zájmem o sport. Na dětech je vidět pokrok v dovednostech, které si osvojují na pravidelných trénincích a soutěžních utkáních.

Kontakt: tjsokolhustenovice@gmail.com